Náš tým nedávno cestoval do Xcalaku v Mexiku v rámci The Ocean Foundation's Blue Resilience Initiative (BRI). Proč? Abychom si ušpinili ruce a boty – doslova – v jednom z našich projektů obnovy mangrovů.

Představte si místo, kde mangrovy stojí pevně proti mořskému vánku a kde druhý největší korálový útes na světě – Mesoamerican Reef – chrání komunitu před vlnou Karibiku a tvoří tak národní útesový park Xcalak. 

To je v kostce Xcalak. Tropická svatyně nacházející se pět hodin od Cancúnu, ale svět daleko od rušné turistické scény.

Mesoamerican Reef, jak je vidět z Xcalak
Mesoamerican Reef je hned u břehu v Xcalaku. Fotografický kredit: Emily Davenport

Bohužel ani ráj není imunní vůči klimatickým změnám a výstavbě. Xcalakův mangrovový ekosystém, domov čtyř druhů mangrovů, je ohrožen. V tom přichází na řadu tento projekt. 

Během několika posledních let jsme se spojili s místní komunitou Xcalak v Mexiku Komise chráněných přírodních území (CONANP), Centrum výzkumu a vyšších studií Národního polytechnického institutu – Mérida (CINVESTAV), Program Mexicano del Carbono (PMC) a Národní autonomní univerzita Mexika (UNAM) obnovit více než 500 hektarů mangrovových porostů v tomto regionu.  

Tito pobřežní superhrdinové nejsou jen krásní; hrají zásadní roli v boji proti změně klimatu. Prostřednictvím procesu zvaného sekvestrace uhlíku zachycují uhlík ze vzduchu a uzamykají ho v půdě pod svými kořeny – což je důležitá součást cyklu modrého uhlíku. 

Ničení mangrovů: Svědectví o dopadech změny klimatu

Při jízdě do města bylo poškození okamžitě patrné. 

Cesta vede přes rozlehlé bahno, kde kdysi stávala mangrovová bažina. Bohužel stavba silnice narušila přirozené proudění mořské vody mangrovovými porosty. Aby toho nebylo málo, nedávné hurikány přinesly více usazenin a ještě více blokovaly tok vody. Bez čerstvé mořské vody k proplachování systému se ve stojaté vodě hromadí živiny, znečišťující látky a sůl a mění mangrovové bažiny v bažiny.

Toto místo je pilotním projektem pro zbytek projektu Xcalak – úspěch zde připravuje cestu pro práci na zbývajících 500+ hektarech.

Pohled z dronu na mangrovové bažiny
Na místě, kde kdysi stála mangrovová bažina, nyní stojí prázdné bahno. Fotografický kredit: Ben Scheelk

Spolupráce komunity: Klíč k úspěchu při obnově mangrovů

Během našeho prvního celého dne v Xcalaku jsme mohli na vlastní oči vidět, jak projekt postupuje. Je to zářný příklad spolupráce a zapojení komunity. 

Na dopoledním workshopu jsme slyšeli o praktickém školení, které probíhá, ao spolupráci s CONANP a výzkumníky v CINVESTAV, kteří podporují místní obyvatele Xcalaku, aby byli strážci vlastního dvorku. 

Vyzbrojeni lopatami a vědeckým know-how nejen čistí sedimenty a obnovují tok vody do mangrovů, ale také sledují zdraví svého ekosystému.

Naučili se toho tolik o tom, kdo žije mezi mangrovovými porosty. Patří mezi ně 16 druhů ptáků (čtyři ohrožené, jeden ohrožený), jeleni, oceloti, liška šedá – dokonce i jaguáři! Xcalakovy mangrovy doslova kypí životem.

Pohled do budoucnosti na Xcalakovu budoucí obnovu mangrovů

Jak projekt postupuje, dalšími kroky je rozšíření kopání do nedaleké laguny obklopené mangrovovými porosty, které zoufale potřebují větší průtok vody. Nakonec vykopávky propojí lagunu s bahnem, přes které jsme jeli na cestě do města. To pomůže vodě proudit jako kdysi v celém ekosystému.

Jsme inspirováni obětavostí komunity a nemůžeme se dočkat, až uvidíme pokrok dosažený při naší další návštěvě. 

Společně nejenže obnovujeme mangrovový ekosystém. Obnovujeme naději na světlejší budoucnost, jednu zablácenou botu po druhé.

Zaměstnanci Ocean Foundation stojí v bahně tam, kde kdysi stály mangrovy
Zaměstnanci Ocean Foundation stojí po kolena v bahně tam, kde kdysi stály mangrovy. Fotografický kredit: Fernando Bretos
Osoba na lodi v košili s nápisem The Ocean Foundation