Mark J. Spalding, prezident The Ocean Foundation

Při nedávné cestě do Maine jsem měl možnost navštívit dvě expozice v arktickém muzeu Peary-McMillan na Bowdoin College. Jeden se jmenoval Duchové země, vzduchu a vody: rytiny z parohu ze sbírky Roberta a Judith Tollových, a druhý se jmenoval Animal Allies: Inuit Views of the Northern World. Vystavené řezby a tisky Inuitů jsou mimořádné. Artefakty a inspirativní text na výstavě, stejně jako fotografie Billa Hesse podporují elegantní displeje.

V tuto roční dobu bylo obzvláště vhodné znovu se seznámit se Sednou, matkou všech mořských tvorů v inuitské mytologii. Jedna verze příběhu říká, že byla kdysi člověkem a nyní přebývá na dně moře, protože obětovala každý svůj prst, aby zalidnila oceán. Prsty se staly prvními z tuleňů, mrožů a dalších mořských tvorů. Je to ona, kdo pečuje a chrání všechny mořské tvory a ona rozhoduje o tom, jak pomohou lidem, kteří jsou na nich závislí. Je to ona, kdo určuje, zda zvířata budou tam, kde loví lidé, kteří je potřebují. A jsou to lidé, kdo musí respektovat a ctít Sednu a stvoření, která si vzali. Inuitská mytologie dále tvrdí, že každý lidský přečin pošpiní její vlasy a tělo, a tak následně poškodí stvoření, o která se stará.

Jak se dozvídáme více o účincích oteplování oceánů, změně pH, hypoxických zónách a stoupající hladině moří na zranitelných pobřežích severu, role Sedny v připomenutí naší odpovědnosti za péči o bohatství oceánu se stává stále důležitější. Od Havaje po novozélandské Maory, od Řecka po Japonsko, napříč všemi pobřežními kulturami, mytologie národů posilují tento základní princip lidského vztahu k moři.

Ke Dni matek ctíme ty, kteří si také přejí respektovat a vychovávat mořské tvory.