Ocean Life může pomoci zmírnit změnu klimatu: Nová studie

Živá zvířata ukládají uhlík. Pokud vezmete rybu z moře a sníte ji, zásoba uhlíku v této rybě zmizí z oceánu. Oceánský modrý uhlík odkazuje na přirozené způsoby, jak mohou mořští obratlovci (nejen ryby) pomoci zachycovat a vázat uhlík a potenciálně tak zmírňovat dopady změny klimatu.

V oceánu uhlík proudí potravní sítí. Nejprve je fixován fotosyntézou fytoplanktonem na povrchu. Spotřebou se uhlík přenáší a ukládá v tělech mořských živočichů, kteří se živí rostlinami, jako je kril. Prostřednictvím predace se uhlík hromadí ve větších mořských obratlovcích, jako jsou sardinky, žraloci a velryby.

Velryby během svého dlouhého života, z nichž některé se táhnou až 200 let, hromadí uhlík ve svém těle. Když zemřou, klesnou na dno oceánu a uhlík si berou s sebou. Články vyžadující průzkum ukazuje, že každá velká velryba sekvestruje v průměru asi 33 tun oxidu uhličitého. Strom ve stejném období přispívá pouze 3 procenty k absorpci uhlíku velrybou.

Ostatní mořští obratlovci ukládají menší množství uhlíku na kratší dobu. Jejich celková skladovací kapacita je známá jako „uhlík z biomasy“. Ochrana a posílení zásob oceánského modrého uhlíku u mořských živočichů může vést k přínosům pro ochranu a zmírnění změny klimatu.

Nedávno byla ve Spojených arabských emirátech (SAE) provedena průzkumná pilotní studie, která má pomoci porozumět potenciálnímu oceánskému modrému uhlíku při řešení problému globální změny klimatu a při podpoře udržitelného rybolovu a námořní politiky.

Pilotní projekt Spojených arabských emirátů byl zadán Abu-Dhabi Global Environmental Data Initiative (AGEDI) a podpořen spolufinancováním od Blue Climate Solutions, projektu Oceánská nadacea Program OSN pro životní prostředí (UNEP). GRID-Arendal, která implementuje a provádí Global Environment Facility Blue Forest Project.

Studie využila existujících datových souborů a metod ke kvantifikaci a posouzení schopnosti ryb, kytovců, dugongů, mořských želv a mořských ptáků obývajících část mořského prostředí SAE ukládat a izolovat uhlík.

„Analýza představuje první světový audit oceánského modrého uhlíku a hodnocení politiky na národní úrovni a umožní příslušným politickým a řídícím subjektům ve Spojených arabských emirátech vyhodnotit možnosti potenciální implementace politik oceánského modrého uhlíku na místní a národní úrovni,“ říká Ahmed Abdulmuttaleb Baharoon, úřadující ředitel AGEDI. „Tato práce je silným uznáním potenciálu ochrany a udržitelného řízení mořského života, který má být uznán jako důležité přírodní řešení globální klimatické výzvy,“ dodává.

Uhlík z biomasy je jedním z devět identifikovaných oceánských modrých uhlíkových cest mořští obratlovci mohou zprostředkovat ukládání a sekvestraci uhlíku.

Spojené arabské emiráty audit oceánského modrého uhlíku

Jedním z cílů studie SAE bylo vyhodnotit zásoby uhlíku v biomase mořských obratlovců se zaměřením na emirát Abu Dhabi, pro který byla k dispozici většina již existujících údajů.

Potenciál ukládání uhlíku v biomase byl hodnocen dvěma způsoby. Nejprve byl odhadnut potenciál pro ukládání uhlíku v biomase analýzou údajů o úlovcích rybolovu. Za druhé, současný potenciál ukládání uhlíku v biomase (tj. stálá zásoba uhlíku v biomase) pro mořské savce, mořské želvy a mořské ptáky byl odhadnut analýzou údajů o hojnosti. Kvůli nedostatku údajů o množství ryb v době analýzy byly ryby vyloučeny z odhadů stálé zásoby uhlíku v biomase, ale tyto údaje by měly být zahrnuty do budoucích studií.

Studie odhaduje, že během roku 2018 bylo ztraceno 532 tun potenciálu ukládání uhlíku biomasy v důsledku úlovků z rybolovu. To se téměř rovná současným odhadovaným 520 tunám stálé zásoby uhlíku z biomasy mořských savců, mořských želv a mořských ptáků v emirátu Abu Dhabi.

Tato stálá zásoba uhlíku z biomasy se skládá z dugongů (51 %), mořských želv (24 %), delfínů (19 %) a mořských ptáků (6 %). Z 66 druhů analyzovaných v této studii (53 druhů rybolovu, tři druhy mořských savců, dva druhy mořských želv a osm druhů mořských ptáků) má osm (12 %) stav ochrany zranitelný nebo vyšší.

„Uhlík z biomasy – a oceánský modrý uhlík obecně – je jen jednou z mnoha ekosystémových služeb poskytovaných těmito druhy, a proto by se na něj nemělo pohlížet izolovaně nebo jako náhrada za jiné strategie ochrany,“ říká Heidi Pearson, expertka na mořské savce. University of Alaska Southeast a hlavní autor studie uhlíku biomasy. 

„Ochrana a posílení zásob uhlíku z biomasy mořských obratlovců může být potenciálně jednou z mnoha strategií pro plánování ochrany a zmírňování změny klimatu v SAE,“ dodává.

„Výsledky potvrzují velkou ekologickou hodnotu velryb a dalších mořských živočichů při zmírňování klimatu,“ říká Mark Spalding, prezident The Ocean Foundation. „Je zásadní, aby globální komunita považovala tento důkaz za součást svého trvalého úsilí o řízení a obnovu mořského života a řešení globální změny klimatu,“ dodává.

Hodnocení politiky oceánského modrého uhlíku

Dalším cílem projektu bylo prozkoumat životaschopnost oceánského modrého uhlíku jako politického nástroje na podporu udržitelného řízení mořských zdrojů a boje proti změně klimatu.

Studie také provedla průzkum u 28 pobřežních a mořských subjektů v oblasti životního prostředí, aby posoudila znalosti, postoje a vnímání konceptu oceánského modrého uhlíku a jeho význam pro politiku. Hodnocení politiky zjistilo, že uplatňování politiky oceánského modrého uhlíku má významný politický význam pro oblasti změny klimatu, zachování biologické rozmanitosti a řízení rybolovu v národním, regionálním a mezinárodním kontextu.

„Naprostá většina účastníků průzkumu souhlasila s tím, že by se mělo zvýšit mezinárodní uznání hodnoty oceánského modrého uhlíku a že by měl být začleněn do strategií pro zachování a zmírnění změny klimatu,“ říká Steven Lutz, expert na modrý uhlík ze společnosti GRID-Arendal a vedoucí autor hodnocení politiky. „Navzdory imperativu snížit emise uhlíku tento výzkum potvrzuje, že ochrana moří jako strategie zmírňování klimatu je životaschopná, bude pravděpodobně dobře přijata a má velký potenciál,“ dodává.

„Tato zjištění jsou první svého druhu na světě a významně přispívají k rozhovorům o ochraně a řízení oceánů v kontextu zmírňování změny klimatu,“ říká Isabelle Vanderbeck, expertka na mořské ekosystémy z Programu OSN pro životní prostředí (UNEP).

„Oceánský modrý uhlík může být jednou složkou souboru dat používaných při vývoji strategií zmírňování změny klimatu, udržitelného rybolovu, politiky ochrany a územního plánování v mořích. Tento výzkum významně překlenuje propast mezi ochranou moří a politikou změny klimatu a je potenciálně velmi relevantní pro akce týkající se oceánů, o nichž se očekává, že budou projednány na letošní listopadové konferenci OSN o změně klimatu,“ dodává.

Projekt Dekáda oceánské vědy OSN pro udržitelný rozvoj (2021–2030) vyhlášený v prosinci 2017, poskytne společný rámec, který zajistí, že věda o oceánech bude moci plně podporovat opatření zemí k udržitelnému řízení oceánů, a konkrétněji k dosažení Agendy 2030 pro udržitelný rozvoj.

Pro více informací kontaktujte Stevena Lutze (GRID-Arendal): [chráněno e-mailem] nebo Gabriel Grimsditch (UNEP): [chráněno e-mailem] nebo Isabelle Vanderbeck (UNEP): [chráněno e-mailem]