Autor: Wendy Williams

Oceán dává a oceán bere...

A nějak to v průběhu věků do sebe většinou zapadlo. Ale jak přesně to funguje?

Na nedávné konferenci ve Vídni o celosvětové populaci divokých koní diskutoval populační genetik Philip McLoughlin o svém plánovaném výzkumu této megaotázky studiem nepatrného ostrova, který se nachází asi 300 kilometrů jihovýchodně od Halifaxu v Kanadě.

Sable Island, nyní kanadský národní park, je jen o málo víc než váhavý hrbol písku, který se dost nejistě tyčí nad severním Atlantikem. Ostrov uprostřed tohoto rozzlobeného moře uprostřed zimy je samozřejmě riskantním místem pro suchozemské savce.

Přesto zde několik set let přežívají malé tlupy koní, které tam nechal řádný Bostončan v letech před americkou revolucí.

Jak koně přežijí? Co mohou jíst? Kde se ukrývají před zimními větry?

A co proboha může oceán nabídnout těmto sužovaným suchozemským savcům?

McLoughlin sní o nalezení odpovědí na tyto a mnoho podobných otázek v průběhu nadcházejících 30 let.

Jednu fascinující teorii už má.

Říká se, že během posledních několika let se Sable Island stal největším místem pro štěňata tuleňů kdekoli v severním Atlantiku. Každé léto několik set tisíc matek tuleňů šedých porodí a pečují o své potomky na písečných plážích ostrova. Vzhledem k tomu, že ostrov má tvar půlměsíce a má pouze 13 čtverečních mil, dokážu si představit úrovně decibelů každé jaro a začátek léta.

Jak se koně vypořádají se vším tím chaosem spojeným s tuleni? McLoughlin to ještě neví jistě, ale dozvěděl se, že počet koní vzrostl, protože tuleni zvýšili svůj počet.

Je to jen náhoda? Nebo je tam souvislost?

McLoughlin teoretizuje, že živiny z oceánu krmí koně tím, že se prostřednictvím tuleňů přeměňují na fekální hmotu, která oplodňuje ostrov a zvyšuje vegetaci. Zvýšená vegetace, jak navrhuje, může zvýšit množství píce a možná i obsah živin v píci, což zase může zvýšit počet hříbat, která mohou přežít….

A tak dále a tak dále.

Sable Island je malý, uzavřený, vzájemně závislý systém života. Je ideální pro druhy vzájemných vztahů, které McLoughlin doufá, že bude studovat v nadcházejících desetiletích. Těším se na nějaké hluboké a přesvědčivé poznatky o tom, jak naše přežití savců závisí na moři.

Wendy Williamsová, autorka knihy „Kraken: The Curious, Exciting, and Slightly Disturbing Science of Squid“, pracuje na dvou chystaných knihách – „Horses of the Morning Cloud: The 65-milion-year Saga of the Horse-Human Bond“. a „The Art of Coral“, kniha zkoumající minulost, přítomnost a budoucnost pozemských korálových systémů. Také radí ohledně filmu, který se má natočit o vlivech výstavby Cape Wind, první americké větrné farmy na životní prostředí.